Název “Benátky“ mě inspiroval pro vytvoření ostrovní struktury protkané kanály podobně, jako například v italských Benátkách či Amsterodamu. Pocit z těchto navštívených měst byl velmi výrazný právě díky přítomnosti vody. Krásu těchto míst bych rád nabídl i Praze, nehledě na to, že se k nim po Vltavě lodí dostanete. Situační organizaci ostrovů jsem založil na přírodních silách tekoucí řeky, kdy v místě meandru je nejvyšší rychlost jejího proudu při vnějším okraji. V tomto směru toku jsem na zvoleném území navrhl síť ostrovů, jenž respektují návaznosti v původní přirozené morfologii koryta. Rozlitím řeky do menších kanálů v podobě vlásečnic je možné řeku zpomalit a využít ji tak k tomuto záměru. Koryto řeky tak plynule navazuje na Libeňská slepá ramena a ulici Rohanské nábřeží opravdu přimyká k řece. To znamená, že se starý Karlín, Invalidovna a Kaizlovy sady ocitnou opět u vody.
Jednotlivé ostrovy jsou mezi sebou vzájemně propojeny malými mosty a vytvářejí tak rostlou uliční síť vedoucí od ostrova Štvanice, přes navrhované ostrovy až k Libeňskému mostu, dále směrem k Libeňskému zámku a navazuje až na ulici Povltavskou, které dává nový komunikační smysl. Vytváří se tak stromově větvená komplexní síť cest, která propojuje celé území, jak pro pěší, cyklisty tak automobily. Ve směru kolmém na ulici Rohanské nábřeží a k Libeňskému mostu jsou mosty dimenzovány s větší šířkou a směrem k řece postupně zužují, neboť intenzita dopravy do jednotlivých větví sítě slábne. Ulice Rohanské nábřeží a Libeňský most se tak stávají zásobovací dopravní tepnou vyšší úrovně. Soukromá individuální anebo veřejná doprava po řece, může být v době dopravní přeplněnosti Prahy vítanou úlevou.